O městě
Město Holice leží na rozhraní Polabské nížiny a podhůří Orlických hor, v severní části Pardubického kraje, uprostřed pomyslného trojúhelníku měst Pardubice, Hradec Králové a Vysoké Mýto. Všechna města jsou vzdálena asi 20 km a Holice jsou proto důležitou silniční křižovatkou a přirozeným spádovým městem celého mikroregionu.
V mírně členitém terénu plochého pahorkatinového rázu v průměrné nadmořské výšce 245 m n. m. má nadprůměrný podíl trvalý travní porost. V blízkém okolí se pak nacházejí rozsáhlé lesní plochy.
Obyvatelstvo žije v sedmi místních částech. Na střed města navazuje směrem do Borohrádku část Staré Holice a směrem do Horních Ředic Podhráz. Více oddělené od samotného města jsou části Podlesí, Roveňsko a na okolních návrších severním směrem místní části Koudelka a Kamenec.
V Holicích se nacházejí dva parky – u křižovatky ulic Holubova a Růžičkova Sokolský park, v ulici Smetanova při výjezdu z Holic do Dolní Rovně Městský park. Městem protéká Ředický potok.
S hlavními tratěmi město spojuje železnice a nedaleko centra se nachází autobusové nádraží se zastávkami regionálních i dálkových autobusových linek.
Nejvýznamnějším a nejznámějším zdejším rodákem je africký cestovatel Dr. Emil Holub.
Městský úřad Holice je jedním z 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) v České republice, které vykonávají státní správu nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale i pro další obce v okolí.
Ve správním obvodu ORP Holice působí 5 dobrovolných svazků obcí (Dobrovolný svazek obcí Holicka, SVAZEK OBCÍ ROKYTNO-CHVOJENEC, SVAZEK OBCÍ LOUČNÁ, Dobrovolný svazek obcí Poorlicko a Rozšíření vodovodu Chroustovice), přičemž v těchto svazcích je sdruženo všech 14 obcí spadajících do správního obvodu tohoto ORP.
Seznam obcí, tvořících správní obvod obce s rozšířenou působností Holice:
- Holice (orp, pou), Býšť, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Horní Jelení, Horní Ředice, Chvojenec, Jaroslav, Ostřetín, Poběžovice u Holic, Trusnov, Uhersko, Veliny, Vysoké Chvojno
Společně s obcemi Býšť, Dobříkov, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Horní Jelení, Horní Ředice, Chvojenec, Jaroslav, Ostřetín, Poběžovice, Radhošť, Trusnov, Týnišťko, Uhersko, Veliny a Vysoké Chvojno jsou Holice součástí Dobrovolného svazku obcí Holicka.
Město Holice má dvě partnerská města. Se slovenským Medzevem uzavřelo partnerskou smlouvu v roce 1999. První písemná zmínka o městě, které leží ve východní části Slovenska asi 35 kilometrů od Košic, se datuje do roku 1359. Od Holic je vzdálené 560 kilometrů. V současné době má Medzev přibližně 4 000 obyvatel.
Druhým partnerským městem jsou od roku 2006 polské Strzelce Opolskie. Město leží na hranici Opolského a Slezského vojvodství asi 35 kilometrů od Opole. Městská práva získalo v roce 1290 a v současné době zde žije přibližně 20 000 obyvatel. Z Holic ujedete do Strzelce Opolskie 240 kilometrů.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel města nikdy v dějinách nepřesáhl počet 7 000. K 1. lednu 2020 v Holicích žilo 6 581 obyvatel. Matriční údaje vypovídají, že v letech 2012–2019 se do města přistěhovali zejména mladí obyvatelé. Pozitivní je také fakt, že v uvedeném časovém období nalezlo bydlení v Holicích více lidí, než se jich odstěhovalo.
Historie
První písemná zmínka o Holicích se datuje do roku 1336, kdy byla ves zvaná Ekleinsdorf jako součástí chvojnovského panství v držení krále Jana Lucemburského. V 15. století se již hovoří o městečku, v němž nechybí tvrz a kostel. Později prameny uvádějí zmínky o radnici. Poslední historická radnice z roku 1824 vyhořela v květnových dnech 1945.
Po zrušení vrchnostenských úřadů a správních reformách se staly Holice sídlem okresního úřadu, čímž byl značně zvýšen význam města jako správního střediska. V roce 1869 bylo při sčítání obyvatel napočítáno celkem 4277 osob.
Rozmach obuvnického průmyslu neznamenal jen příliv obyvatelstva. V roce 1901 byla v Holicích ustavena Sociálně demokratická strana dělnická. Záhy následovalo založení Dělnické tělocvičné jednoty a Klubu dělnických cyklistů.
Schylovalo se k první světové válce. Místní sokolovna byla přeměněna na lazaret. Mimořádné poměry, trvalý nedostatek potravin a jiných životních potřeb. Docházelo k hladovým demonstracím. V dubnu 1917 byla omezena výroba obuvi. V září 1918 zasáhla Holice chřipková epidemie, která si vyžádala několik obětí. Válečné události rychle spěly ke svému konci a přišel 28. říjen 1918, vyhlášení samostatné Československé republiky.
Dne 24. září 1922 navštívil Holice prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, kterého zde provázel tehdejší ministr národní obrany František Udržal, který pocházel ze sousední Dolní Rovně. Další návštěva Masaryka s Udržalem, který se mezitím stal ministerským předsedou, se uskutečnila 24. května 1929.
Rozvoj sídla zapříčinil povýšení Holic na město, k čemuž došlo roku 1931. Náměstí, nesoucí jméno T. G. Masaryka, tvoří institucionární i obchodní centrum města.
V letních měsících roku 1936 se v okolí Holic konala řada vojenských cvičení. Dne 16. března 1939 přijely první německé jednoty přímo na území města. Již od počátku okupace vznikal na Holicku odpor proti nacismu. Koncem roku 1944 se kolem Holic soustřeďovaly skupiny sovětských zajatců. Tyto skupiny byly následně posíleny o partyzánské brigády. V březnu 1945 byly navázány pevné styky mezi městem a organizovanými partyzánskými oddíly. Revoluční nadšení se stupňovalo a vyvrcholilo v prvních květnových dnech povstáním.
V poválečném období byla důležitým momentem pro rozvoj města územní reorganizace. Holice se opět staly okresním městem. Velké změny nastaly ve školství, zdravotnictví, tělesné výchově a v kulturní oblasti. Vyrostla nová sídliště, byl vystavěn stadion, mateřské školy a kulturní dům s Památníkem Dr. Emila Holuba.
Zdroj: Pavel Hladík (1980): Holice, kapitoly z historie města. Kulturní dům MěstNV v Holicích. Východočeské tiskárny, n.p. Pardubice, 52 str.
