Květnové povstání 1945
Trasa: Od Holuba k Malichovi
Stanoviště: Hřbitov
Počátkem května 1945 panovalo mezi občany značné napětí. Konaly se pravidelné tajné porady zástupců města s vedením partyzánů, kteří na Holicku operovali jako příslušníci Partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Současně probíhalo shromažďování zbraní a rodila se myšlenka povstání. Revoluční národní výbor převzal správu města.
5. května 1945
Tento den došlo pod vlivem zpráv z Prahy k živelnému dění, shromažďování občanů, vyvěšení československých vlajek, strhávání německých nápisů a po příchodu partyzánů bylo vyhlášeno ozbrojené povstání. Vojenským velitelem města se stal Bohumil Faltys a mužům byly rozděleny zbraně. V ulicích města lidé spustili zátarasy proti možnému průjezdu německých jednotek. Došlo k prvním střetům s německými vojáky, povstalci odzbrojili stráže u odstavených vagónů a podnikli útok na vojenskou posádku v továrně Hermanna Hirsche, za války známé jako Kečkemet. Střet si vyžádal první oběti. Následné vyjednávání nepřineslo žádný výsledek. Povstalcům se hned první den podařilo zajistit několik stovek zajatců a nevelké množství zbraní a střeliva.
6. května 1945
Následující den povolal Revoluční národní výbor do zbraně všechny muže do 45 let, ale zapojila se i řada dobrovolníků. Nad městem se objevilo průzkumné letadlo Storch a po něm tři letadla, která začala město bombardovat. Jedno z nich se podařilo povstalcům z věže kostela poškodit natolik, že pilot musel nouzově přistát u Vysoké u Holic. Z Vysokého Mýta dorazily německé posily a situace ve městě se rázem obrátila v neprospěch povstalců. Partyzáni a občané se začali stahovat do blízkých lesů. Muže, kteří zůstali ve městě, Němci odvlekli k železničnímu přejezdu a část z nich odvezli jako rukojmí do Vysokého Mýta. Další okupanti odvedli do Sokolovny se záměrem jejich popravy. Začalo německé drancování města, shořela starobylá radnice a ve městě byl vyhlášen výjimečný stav. Pod hřbitovem němečtí vojáci zahájili popravy povstalců a v tento den tak zemřela většina padlých občanů a partyzánů. Holice se ocitly plně v moci německých vojsk.
7. května 1945
Další den však Němci postupně propustili zajatce, nařídili odevzdání zbraní, vyhlásili pracovní povinnost a začalo shromáždění obětí na hřbitově. Strach z rychlého postupu Rudé armády však okupanty donutil k úprku již 8. května 1945. Z lesů se vrátily ozbrojené oddíly partyzánů a povstalců, kteří jako zázemí zvolili dvůr Hirschovy továrny. První sled Rudoarmějců, tedy vojáci 60. armády 4. ukrajinského frontu mířící do Pardubic, dorazil do Holic 10. května 1945.
Další vývoj
Dne 19. května 1945 se pak na náměstí konala manifestace občanů k osvobození a konci války. Hlavní projev přednesl ministr průmyslu Bohumil Laušman. Téhož dne se dva českoslovenští vojáci pokusili u písníku na Starých Holicích zneškodnit dvě miny. Ty však předčasně vybuchly a oba zahynuli. O dva dny později, 21. května 1945, se na náměstí konala přehlídka partyzánů. Při ní byl zastřelen jejich velitel kapitán Konstantin Alexejevič Korovin.
Holické povstání bylo spontánním vyjádřením nenávisti obyvatel města k německým okupantům. Nadšení a radost však zkalil smutek nad 58 padlými, z toho 19 mladými lidmi a 9 partyzány, a řadou zraněných. Věkový průměr nedosáhl ani 32 let. Značné ztráty utrpěla i německá strana. Jako velitelé se na domácí straně vyznamenali velitel partyzánů Konstantin Alexejevič Korovin a řídící učitel František Pilný.
Květnové povstání roku 1945 v Holicích patří v přepočtu padlých a utrpěných zrát na počet obyvatel k největším hned po povstání v Praze. Čest památce všech, kteří v něm položili své životy.
