* 10. června 1928 v Křinci, † 5. března 2016 v Holicích
Úředník, který působil od mládí v Holicích, básník, pohádkář a textař. Publikoval v dětských časopisech, např. Mateřídouška, Květy, Pionýr. Je autorem básní, pohádek a říkánek pro děti, např. Pohádky pro všední den, Kolik váží motýl, Pohádky a básničky pro kluky a holčičky, pohádek pro rozhlasové pořady (Hajaja) a textů k písničkám.
Víte, proč prázdná nůše voněla perníkem nebo jak zajíc Rychlonožka závodil s ozvěnou? Přiznáte-li se k nevědomosti, pak je zřejmé, že jste v rozhlase neposlouchali Hajaju. Osobitým způsobem zde Balíkovy pohádky vyprávěli V. Postránecký, Fr. Němec a L. Trojan. Těch pohádek je dnes už 40. Některé našly své místo ve Sluníčku, Mateřídoušce, Čtyřlístku, Květech, Svobodném slovu, Lidové demokracii a Vlastě. Spektrum tvůrčí činnosti Jindřicha Balíka je široké. Kromě pohádek píše básničky pro děti. Mnohé z nich byly umocněny výtvarně v omalovánkách (Velká liška a malá šiška, Nebojte se pastelek, Malování luk a strání). 165 000 kusů se jich dostalo dětem v Čechách a 23 000 kusů na Slovensko. Daleko největšího počtu vydání a výtisků se však dočkala leporela. Do roku 1990 jich bylo vydáno celkem 18 výtisků v úhrnném nákladu 223 000 v češtině a 99 000 ve slovenštině.
Po roce 1990 již autor nemá přehled o nákladech jednotlivých vydání. Celkem 18 nakladatelství shledalo, že vydávat tohoto autora je lukrativní. Projevili zájem i autoři učebnic a pedagogické nakladatelství - jeho práce jsou zařazovány do čítanek pro základní i mateřské školy. Z autorových knížek básniček a pohádek zmiňme alespoň tituly Kolik váží motýl, O vodníku Brčálkovi, Běžel zajíc přes pole, Básničky a obrázky.
Narodil se 10. června 1928 v Křinci. Žil v Rosicích u Brna. Měšťanskou školu vychodil v Holicích v Čechách, obchodní akademii v Pardubicích. Celé své tvůrčí období však prožíval v Holicích. Jeho literární tvorba vychází z premis, že dítě je završením krásného vztahu dvou lidí. Píše rytmické, srozumitelné a vtipně vypointované verše, a proto se dostává trvale do dětské čtenářské obce a do telekomunikačních prostředků.
Doba dospívání Jindřicha Balíka je poznamenána válkou, zákazem shromažďování a spolkové činnosti. Jako dospívající snil o zakázaných skautských ideálech a dobrodružstvích. Hraje na kytaru, zakládá trio Drozdi, které zpívá trampské písně. Citově prožívá osvobození od německé nadvlády a květnový holický odboj. V tragických květnových dnech roku 1945 pět jeho kamarádů skautů položilo své životy v boji proti nacistické zvůli. Jejich symbolický pomník je na okraji Holic na Pardubické ulici. Tehdy napsal píseň Vzpomínka na kamaráda. Byla vydána holickou firmou Grafo Čuda jako pohlednice v grafické úpravě dnes světově známého holického rodáka, akademického malíře Karla Malicha.
Po osvobození se skupinou svých přátel a hudebníků zakládá rytmickou skupinu STUDIO AB. Ta se postupem času rozrůstá na taneční orchestr, který nachází své místo i ve Východočeském rozhlasu Hradec Králové. Jindra Balík rozepisoval notový materiál, psal texty k písním, hrál na kytaru, zpíval. Při tom vystudoval pardubickou obchodní akademii a po vojenské prezenční službě zastával v holické továrně TOS místo vedoucího účtárny a později vedoucího plánovače až do důchodového věku. Jako textař spolupracoval ze Zd. Maratem, Zd. Bartákem ml., M. Dvořákem, J. Navrátilem, Al. Jindrou, B. Nikodémem, S. E. Nováčkem a dašickým skladatelem Jaromírem Vomáčkou.
V roce 1969 měla úspěch na Děčínské kotvě jím otextovaná píseň Až udeří má hodina, na desku ji nazpíval K. Hála. Od roku 1965 byl členem Ochranného svazu autorů. Překládal texty šansonů z francouzštiny a němčiny pro Československý rozhlas, které jsou hrány v úpravě H. Macourka. Texty jeho písní se objevují v repertoáru M. Kubišové, M. Drobného, J. Čeřovské, M. Černohouse, P. Ulrycha a dalších. V pražské poetické vinárně Viola se podílel s pohádkářem V. Čtvrtkem a dr. M. Lukešovou na zábavných pořadech pro děti. Rovněž spolupracoval s redaktorem J. Tušlem (hradeckým rodákem) na večerech poezie pro pražské kluby. Mnohé básničky inspirovali řadu hudebních skladatelů ke zhudebnění: J. Temla, Fr. Sauera, J. Laburdu, Ct. Kohoutka, V. Felixe. Písničky byly vydávány rovněž tiskem a na deskách. Za texty k dětským písničkám obdržel v roce 1976 I. cenu v celostátní soutěži na Olomouckých svátcích písní. V letech 1980 a 1981 dostává další ocenění. Zhudebněných textů má na svém kontě více než 60. V soutěži vyhlášené Československou televizí pro textaře na dané téma, organizované J. Maláskem, získal I. místo. Píseň byla zhudebněna pražským skladatelem Zd. Maratem a interpretována Jiřím Popprem. Smysl pro poezii a vliv náladových fotografií holického fotografa J. Platenky ho vyprovokovaly ke tvorbě básní, které dokázaly umocnit křehkost nálady těchto snímků. V úzké spolupráci obou autorů vznikla v 80. letech výstava v Holicích, Vysokém Mýtě a Hradci Králové. Pardubičtí občané ji mohli shlédnout v bývalém kině Svět v hotelu Grand.
V roce 1983 získal v soutěži O zlatý olomoucký tvarůžek I. cenu. V následujícím roce se v téže soutěži dočkal dalších úspěchů za cyklus epigramů Kyselé bonbony a sbírku apokryfů Byla sladká jako cukr. Význam Jindřicha Balíka přesahuje daleko východočeský region. Jeho literární tvorba je překládána do slovenštiny, polštiny, němčiny, estonštiny, maďarštiny a angličtiny.
